AIKEN

Licencování softwaru

• Jak je to s právy na používání softwaru?
  Každý počítačový program je autorské dílo (podobně, jako třeba hudba nebo film). Programy se neprodávají ani nepůjčují, nýbrž se poskytuje tzv. licence k užívání. Autor programu si sám určí, za jakých podmínek se bude jeho dílo používat, a to včetně odměny, kterou mu uživatel zaplatí. Kdo chce tedy tento program používat, musí dodržet podmínky, které autor určil - tedy včetě zaplacení odměny. Auto může stanovit, v jakých případech se mu odměna platit nemusí - ale vždy je nutno dodržet všechny určené podmínky. Porušení licenčních podmínek (zejména nezaplacení odměny) je nemorální přinejmenším stejně, jako jízda vlakem načerno - a navíc je i trestné. Každý by si měl proto pečlivě přečíst, za jakých podmínek může ten který program použít, a zvolit si jen ty programy, u kterých s podmínkami souhlasí a bude je dodržovat.
• Jaké licence existují?
  Je jich velice mnoho, ale existují základní skupiny. Pomineme-li licence výhradní (udělované jedinému uživateli - typicky tomu, kdo si objednal vývoj nějakého programu), nejčastěji se vyskytují komerční licence, shareware, freeware, public domain a svobodné licence.
• Co je komerční licence?
  Klasická komerční licence je takový způsob poskytnutí práv, že uživatel zaplatí odměnu, a na základě toho získá krabici s instalačními médii, aktivační kód apod. Nemůže tedy začít program používat dříve, než zaplatí. V posledních letech tento druh licencování ustupuje ve prospěch sharewarových licencí.
• Co je to shareware?
  Málokdo rád kupuje zajíce v pytli. Proto mnozí autoři nabízejí uživatelům, aby si jejich program vyzkoušeli, a pokud se jim líbí, zaplatili odměnu a používali program dále. Doba na vyzkoušení může být různá, nejčastěji bývá 30 dní. Po vypršení této doby program buď přestane fungovat, anebo sice funguje dál, ale jeho použití je již nelegální. Některé programy lze legálně používat i po uplynutí zkušební doby, ale některé funkce mají omezeny.
• Co je to freeware?
  Autor se může rozhodnout, že za používání programu nebude chtít odměnu. Takový program je pak k dispozici zdarma, i když někdy je nutné splnit určité podmínky použití (např. jen k nevýdělečným účelům). Jako freeware se často poskytuje funkčně omezená verze komerčního programu nebo shareware.
• Co je public domain?
  Někdy se autor zřekne veškerých práv ke svému dílu a dá ho veřejně k dispozici k jakémukoli nakládání. Nejčastěji to bývá u velice jednoduchých programů, které nejsou příliš náročné na vytvoření.
• Co jsou svobodné licence?
  Více informací najdete níže, v části přímo věnované těmto licencím. V zásadě jde o to, že svobodná licence poskytuje uživateli stejná práva jako autorovi. Kromě vlastního užívání zahrnuje i práva na šíření, přístup ke zdrojovému kódu, změny programu atd.
• Může mít program více licencí?
  Ano. Program může být poskytován pod několika licencemi současně, a každý si zvolí tu, která mu nejlépe vyhovuje. Často se kombinuje např. svobodná licence s nějakou komerční.
• Co je OEM licence?
  OEM (Original Equipment Manufacturer) je způsob licencování vázaný na hardware. Podmínky se mohou lišit, ale vždy platí, že s požadavky na podporu je potřeba se obracet na prodejce zařízení, se kterým byl program prodán (někteří autoři ovšem poskytují podporu i k tomuto softwaru). Často je také použití takového programu právně (nebo i technicky) vázáno na konkrétní zařízení - bez něho se program nesmí používat, nebo dokonce ani nefunguje.
• Ohlásilo mi to, že mám neoriginální instalaci Windows. Co mám dělat?
  Další používání v tomto stavu nelze doporučit - jednak se jedná o vysloveně protiprávní stav, a navíc budou odepřeny aktualizace systému (kromě těch nejkritičtějších). Řešení je několik. Pokud systém instaloval někdo, kdo o něm tvrdil, že je legální, měl by situaci vyřešit na své náklady (tedy poskytnout originální verzi). V ostatních případech lze zakoupit originální verzi Windows (klidně i OEM, protože ji lze pro tento účel použít), anebo přejít na jiný operační systém. Zeptejte se odborníka, co je pro váš případ nejlepší.

Bezplatné užití softwaru

• Proč autoři nabízejí programy zdarma?
  Důvodů bývá celá řada. Jedním je obchodní model. Firma poskytne program zdarma, ale nechá si platit za technickou podporu a další související služby, nebo tento (zdarma poskytovaný) program použije jako základ jiného (placeného) programu, případně naopak ořeže komerční program, a poskytuje ho zdarma k nalákání na funkčně bohatší placenou verzi. Druhý důvod je filosofický - je mnoho lidí, kteří považují za správné, aby se za jejich program neplatilo, nebo aby se platilo dobrovolně. Takové programy bývají poskytovány většinou pod svobodnými licencemi. A konečně posledním nejčastějším důvodem je, že se jedná o vedlejší produkt jiné činnosti. Např. na univerzitách vzniká mnoho programů kvůli realizaci nějakého vědeckého projektu - a program samotný pak univerzita poskytne k dalšímu použití.
• Kde získat programy zdarma?
  V dřívějších dobách se takové programy šířily většinou na CD-ROM nosičích prodávaných za symbolickou cenu (pokrývající jen náklady na výrobu a distribuci). To sice ještě přetrvává, ale dnes je nejčastějším distribučním kanálem Internet. Programy lze stahovat přímo ze stránek autorů, existují také specializované servery, které nabízejí celé rozsáhlé seznamy takových programů.
• Lze s programem zdarma dělat cokoliv?
  Ne. Vždy je třeba respektovat podmínky určené autorem (musí být samozřejmě v souladu se zákonem). Někdy je užití omezeno pro nevýdělečné účely, některé programy také třeba zakazují použití v některých rizikových oborech činností (jaderné technologie, letectví apod.). Ani programy, které jsou volně ke stažení na Internetu, někdy nelze dále šířit (třeba proto, že autor požaduje explicitní odsouhlasení licenčních podmínek před stažením).
• Jak je to s programy přiloženými u fotoaparátu (kamery, telefonu...)?
  Většinou se nejedná o programy zdarma, ale o OEM verze komerčních programů, proto je nelze dále šířit ani používat na více počítačích. Podrobnosti jsou vždy uvedeny v licenčních podmínkách programu.
• Je na bezplatné programy nějaká záruka?
  Záleží na volbě autora. Typicky ale platí, že programy zdarma nejsou kryty žádnou zárukou. Přesto je ale většina autorů vstřícná k uživatelům, kteří najdou nějakou chybu, a brzy bývá k dispozici opravená verze. Něco jiného je, když se k bezplatnému programu poskytuje placená podpora - tam je povinností poskytovatele služby zajistit uvedení věci do pořádku.

Open-source software, svobodný software

• Co je open-source software?
  Jedná se o takový software, ke kterému může uživatel získat zdrojové kódy. Může tak zkoumat, zda program neobsahuje chyby, skrytá zadní vrátka nebo jiné problémy, a může také studovat, jak je program vytvořen. Další práva (např. na použití takto získaných kódů v jiném programu) se mohou případ od případu lišit.
• Co je svobodný software?
  Někteří lidé jsou přesvědčeni, že by práva na software neměli patřit jen autorům, ale úplně všem, kdo souhlasí s licenčními podmínkami. Poskytují proto svoje díla pod licencemi, které dávají uživatelům stejná práva jako autorům. Mezi tato práva patří právo užití k jakémukoli (i komerčnímu) účelu, právo na zdrojový kód (proto tyto programy automaticky patří i mezi open-source software), právo na šíření stejných i modifikovaných verzí atd. I mnohé velké firmy (např. Sun Microsystems, IBM, Novell) poskytují některé své programy pod svobodnými licencemi, protože je to pro ně z různých důvodů výhodnější.
• Jaké jsou svobodné licence?
  Nejčastěji se vyskytují licence GPL, LGPL, licence stylu BSD a různé další. Základní práva jsou u všech těchto licencí stejná, ale v dalších detailech se liší.
• Co je licence GPL?
  Tato nejčastější svobodná licence vychází z principu, že jakékoli odvozené dílo musí být opět šířeno pod touto licencí. To má zásadní význam, protože co bylo jednou pod touto licencí vydáno, nelze už této licence zbavit. Je to současně výhoda (nelze "ukrást" GPL kód a vložit ho do komerčně licencovaného programu), ale i nevýhoda (omezuje možnosti při spojování různých programů včetně knihoven; také se tomu říká "virová povaha" GPL). Podobná licence LGPL se liší tím, že lze dynamicky (tedy nikoli zahrnutím do jednoho díla) spojovat tyto programy s programy pod jinými licencemi. LGPL se proto hodí pro knihovny, které by jinak byly dost problematicky použitelné.
• Co je to licence typu BSD?
  Původní licence BSD (původem z Berkeley University) nepatřila mezi svobodné licence, ta nynější již ano. Oproti GPL je mnohem volnější, umožňuje snadno používat programový kód i v dílech s jinou licencí.
• Lze svobodný software poskytovat za peníze?
  Lze, a dokonce tak může činit kdokoliv, protože má stejná práva jako autor. Protože ale totéž může někdo jiný činit zdarma, nebývá šíření za peníze (kromě prodeje CD a DVD s těmito programy) obvyklé. Pokud se za ně platí, pak se ve skutečnosti jedná o platbu za související služby, např. podporu, přístup k automatickým aktualizacím nebo vyladění konfigurace.
• Proč používat svobodné programy?
  Důvodů je celá řada. Jedním je bezpečnost - ve svobodném programu nelze schovat špionské funkce (spyware), nezávislí odborníci mohou rychle najít bezpečnostní slabiny (které tak lze včas vyřešit), také musí autoři řešit bezpečnost vhodnou konstrukcí namísto riskantního utajování. Velkou výhodou svobodného SW je možnost instalovat ho a používat na libovolném počtu počítačů, aniž by se musely řešit nějaké otázky počtu licencí - a samozřejmě zcela zdarma. Další výhoda se týká datových formátů - ty jsou vždy veřejné, narozdíl od mnohých formátů komerčních programů. Případná nekompatibilita verzí je tedy vždy nějak řešitelná, i když třeba nákladně (u uzavřených formátů to nemusí jít vůbec). Také nehrozí závislost na jediném dodavateli nějaké technologie.
• Hodí se svobodný software do mé firmy? Ušetřím?
  Na to není jednoznačná odpověď, liší se to případ od případu. Záleží na tom, o jaké programy se jedná. Mnoho programů lze bez problémů používat bez nějakého zaškolení, nebo se od svých komerčních obdob neliší - tam není důvod váhat s použitím. Jindy je ale ovládání dost odlišné, takže by zaškolení vyšlo výrazně dráže než nákup komerčního programu, se kterým uživatelé umějí pracovat. Také množina funkcí se u jednotlivých programů vždy více či méně liší, a zrovna funkce, která ve svobodném programu chybí, může být nezbytně nutná. Optimálním řešení je konzultace s odborníky - bez důkladných znalostí potřeb firmy nelze doporučit konkrétní postup.